Zajímá vás proč stojí některá díla vytvořená jednou rukou to, co auto vytvořené mnoha lidmi? Jak je možné, že některé obrazy, žijících autorů stojí tolik, že by jste za ně koupili mnohdy i několik aut? Jak je možné, že někdo, kdo ještě žije, může za svou práci chtít tolik peněz? A jsou vůbec lidé, kteří za něco podobného vydají peníze? Chtěli by jste vědět kdo za tato díla u nás tolik peněz utrácí? A zdali jsou současní čeští umělci, kterých díla se za vysoké sumy opravdu prodávají? 

Pokud si podobné otázky občas kladete, pokusím se vám na ně dát snad obecně srozumitelnou odpověď. Kdysi jsem seděl u večeře s jedním svým kamarádem a rodinou. Žvanili jsme o všem možném, tak jak se to dělává, přičemž přišla řeč na víno. Z celé té hodinové diskuze jsme se však shodli na dvou zcela jednoduchých věcech. Zpravidla skvělé víno chutná všem a vždy je vám po něm dobře. Tento jednoduchý termín se dá v mnoha ohledech použít i na umění. Skvělá díla se jednoduše líbí a když jim věnujete trochu času, je vám s nimi opravdu dobře. Stejně jako u vína rozhoduje kvalita vinice a následné zpracování, tak u umění záleží na kreativitě autora (mnohdy stupně jeho šílenosti) a znalosti malířských technik. Jak je snad na první pohled patrné, je to velmi podobné. Tedy stejně, jako se ví, které vinice jsou v konkrétní vesnici ve Francii ty správné (přestože mohou být od sebe odděleny doslova několika metry či cestou) a ty správné méně, tak se také ví, kteří šílenci tvoří skvělé obrazy a proč. Zde se však dostáváme k zajímavému rozdílu. Víno zde je limitováno svým teritoriem. Jednoduše zde máme konkrétní lokace ve Francii, Německu, Itálii, Rakousku. Něco málo starých vinic a hotovo, šmytec, konec, utrum. Avšak u umění je to zcela zásadně jinak. Teritorium zde hraje roli pramalou. To zdali objevíte šílence šmudlajícího na plátno své kreace v Japonsku, Korei, Německu či u nás není zas až tak podstatné. Mimochodem, pokud chcete s uměním obchodovat v zahraničí, je znalost místní kultury věru vhodná :-).

Tyto skvosty zrají po celém světě. Ale vás jistě zajímá proč tato analogie, že? Podívejte se dobře na fotografii. Je na ní má žena Kateřina s lupou. Vyfotil jsem ji v detailu tak, aby jste si mohli lépe představit, jak asi vypadá takový obraz v ceně auta a co na něm je mimořádně fascinujícího. Obraz je vysoký jako dospělé chlapisko a přesto je vypracován v maximálním detailu. Ptačí pírko, které má marioneta na hlavě je zřetelné v takových nuancích a barevnosti, že se nepřestáváte divit. Pokračujete-li trpělivě obrazec po obrazci, jste doslova ohromeni věrností stínování, barevné funkčnosti a pečlivému kladení jednotlivých vrstev. A víte co je na tom  nejbáječnější? Pozná to každé malé dítě hned! Není nutný výklad váženého kurátora, obchodníka s uměním či znalého sběratele. 

Dílo vás přitáhne na první pohled, kterým začíná nekonečná fascinace pokračující v jeho jednoduché pochopení. Možná již nyní tušíte, že namalovat takový obrázek nebude zase až tak triviální záležitost. Pojďme se nato podívat trochu blíže. Než začnete vůbec malovat, musíte si být jisti, že použitý materiál musí vydržet. Na plátno v tomto případě rovnou zapomeňte. Pro takový detail potřebujete něco maximálně stabilního. Něco co nežerou roztoči, dá se pověsit na celém světě, tedy třeba i v Asii, kde je vysoká vzdušná vlhkost a je natolik jemné a zároveň tvrdé, že umožní vytvořit maximální detail. Jednoduše potřebujete speciální desku, která je 100% papír a lisovaná hmota, opět 100% příroda, žádná chemie. Tento materiál vyrábí jediná firma na světě. 

Aby jste dosáhli detailu a barevnosti, musíte malovat jedinými možnými barvami, značka Da Vinci. Aby jste vytvořili přesné barevné stínování, musíte znát technologii do detailu a ještě k tomu u sebe mít několik knih, dohromady starých několik tisíciletí, které vám připomenou, pokud by jste nevěděli. No a když toto všechno máte a víte, tak už to všechno jen za několik měsíců práce přemístíte na plátno :-).

Samozřejmě až to máte hotové, tak si k tomu vytvoříte rám. Ten na fotografii je tvořen stejně, jako vrcholná modelářská práce. Rám má kostru, tedy výztuhu, jsou do něj komponovány moduly a nakonec je barven. A nyní se lehce dostávám k odpovědi. Některé práce českých autorů jdou na dračku i přesto, že jejich ceny mnohdy přesahují cenu špičkově vybavené německé limuzíny. Kupují je lidé nejen v zahraničí, ale i u nás. Najdete je jak ve sbírkách lidí ovládající jednotlivé větve byznysů, tak obyčejných smrtelníků, kteří prostě milují lidskou tvořivost a genialitu. A legrační na tom všem je, že mnohdy je doslova musíte vyhledávat, jelikož všechny práce jsou na mnoho let dopředu rozebrány. Na květnové vernisáži vystavím právě taková díla. Pokud vás to zajímá, přijďte se podívat. A zcela na závěr. Stejné se přitahuje. Stejně šílený autor tak přitahuje stejně šíleného obdivovatele. Mnohdy si tak říkám, že já trdlo jsem si raději nekoupil to nové auto! :-).

Srdečně zdraví, Richard Watzke

P.S. Nedávno jsem se seznámil s člověkem stejně postiženým jako jsem já. Má solidně fungující firmy po celé zemi a víte čím přijel na kafe? Překrásným bílým Favoritem z roku 1993. 

Vaše komentáře

komentářů