Je tomu pár měsíců, kdy jsem v článku s názvem LÁSKA JMÉNEM CHORVATSKO, psal o svých zkušenostech a zážitcích získaných v této pro nás Čechy, niterní destinaci. Uveřejnil jsem také sérii svých fotografií včetně výčtu nesčetné řady vůní a barev, jež díky dobrodružství spojeného s cestou do Chorvatska zažívám prakticky každé léto.

Vždy, když se rozhodnu znovu skočit do auta a zažít tak to, co s menšími přestávkami zažívám již po mnoho let, zmocní se mě v podstatě totožný pocit jako jsem měl na začátku. Pravdou je, že to dříve bylo složitější, bylo více hranic, čekaly se fronty a třeba po válce to mělo blíže spíše k putování po Peru. Avšak to těšení se, očekávání a pocit spojený s dobrodružstvím zde zůstal.

Změnilo se toho za ta léta opravdu hodně. Avšak to podstatné zůstalo. Je to něco jako svoboda. Možnost rozhodnout se, skočit do auta a vyrazit. Bez víz, letenek a jiných formalit. Prostě jen tak. A jelikož i tento rok jsem tak učinil, slíbil jsem, že dám vědět, zdali i tentokrát mne na dálnici při mém putování chytla dálniční Chorvatská policie :-). Nemohu si pomoc, ale ta dálnice je prostě úžasná. Navíc je stavěná tak dobře, že přímo svádí k tomu si ji užít. A to také každoročně dělám. Magneťák naláduji novou hudbou a stroj trápím co jen dá. Pokud máte tu cestu rádi stejně jako já, můžete si ji ve zkrácené podobě užít přímo od computeru. A dokoukáte-li to až dokonce, zjistíte, zdali mi i tentokrát ti dálniční policajti dali co proto! :-)

Báječný nový rok vám přeje, Richard Watzke

Vaše komentáře

komentářů