Na vrátnici sedí polospící babka, evidentně pod vlivem alkoholu. Dobrý den, zabroukám, nic. Dobrý den, zvýším hlas. Nic. Stoupnu si přímo před vrátnou a zvýšeným hlasem se citelně dotknu jednoho funkčního sluchovodu. Dřímající babka sebou škubne až jí umělý chrup zapadne na kraj hrtanu. Zjevně není v podobné situaci poprvé, jelikož nacvičeným škubem vrátí rychle umělou část svého těla na jeho místo a skřípajícím hlasem ze sebe vydá: kampak chlapče?! Jdu na talentovky! Áááá, tak to musíš do prvního, číslo dvěstědva!

Poděkuji a odcházím směrem ke schodišti. Již od útlého věku mne bavilo umění. Je to něco, co mohou vyznávat jak chudí, tak bohatí. Není k tomu nic moc zapotřebí a navíc v této době je dostupné opravdu kdekoliv a vždy v rozumné kvalitě. Reprodukovat cokoliv je krása. Je to služba lidstvu. Avšak tvořit, je ideál. Je to sen, díky kterému rozvíjíme svůj talent tak, že slouží nejen lidstvu, ale také nám. A to je překrásná kombinace.Pojďte dál, ozve se z poza dveří na které jsem zaklepal. Uvnitř prostorné místnosti s vysokým, klenutým a malbami zdobeným stropem sedí, za k sobě sraženými stoly šestičlenná komise. Uprostřed, zřejmě nejdůležitější osoba v místnosti se mírně nakloní a s vážným výrazem ve tváři mi pokyne.

Přistoupím blíže. Tedy, jmenujete, se, jmenuji, věnujete se, věnuji, zaslal jste, zaslal a chcete, chci! Samozřejmě, že chci, proto jsem tady. A myslíte, že umíte? No, jistě, že ano. Dobrá, předveďte se! Děkujeme, dáme Vám vědět, sbohem. Uf, je to za mnou nebo přede mnou? Každý den kontroluji poštu. A jednou, asi po deseti dnech to přišlo. Litujeme, ale… Co? Jak to? Vždyť já? To snad…!!!! Lítost, bolest, smutek. Vše co mne doteď motivovalo, bavilo, co živilo mou touhu tvořit je pryč. Litují, ale u talentové zkoušky jsem neprošel. Bylo tam víc lidí, kterých talent je větší, zajímavější, inspirativnější, barvitější, výraznější, prostě lepší! Je konec. Ano. Konec. Talent je to co Vás vede k Vašim snům. Vášeň je energií, která jej dokáže roztočit do takového víru, do kterého se může zapojit pouze podobná energie. Pamatujete si někdy, že i Vaše přímé okolí se Vašim snům a talentu, který je doprovází vysmívalo? Pamatujete si, že Vám někdo z rodičů vyprávěl, že to co děláte nemá smysl, protože on to ve Vašem věku dělal přeci jinak? Pamatujete se někdy na to, že Vám Vaši kamarádi říkali, že to co chcete nebo již děláte nemá žádný smysl, že se tím stejně nikdy neuživíte a že to je ztráta času? Všechny tyto situace jsou úžasnou přehlídkou toho, kdy nám je přesně ukazováno, že to co děláme zcela určitě smysl má. Tyto situace nám překrásným způsobem ukazují, jak uvažují, právě jen a pouze tito konkrétní lidé. Kolik známých umělců, byznysmenů, vědců či sportovců výše popsané za svůj život již slyšelo. A vždy jsou zde noví a noví lidé, kteří dokazují pravý opak. Ukazují, že pokud věříte v to co Vás baví, tak přesně to Vás zavede k těm správným lidem. Lidem, kteří Vám pomohou to co opravdu umíte a o co máte největší zájem rozvést. Talent ukazuje směr je přesně to, co je nutné znát. Vědomí toho probouzí víru. Víra umocněná činem je nejvyšší meta pohybu.

Vždy Vám na cestě budou asistovat lidé, kteří jsou důležití. Všichni. Stejně jako tato komise. Jinými slovy říká: “jsi perfektní, jen pro nás až moc a my Tě zde těžko oceníme. Proto se nezlob, ale musíme Ti sdělit, že musíš jít výš, k někomu lepšímu, který jistě existuje, jen někde jinde!”. Z krásy této zkušenosti se zrodila nová zaměstnání, která by bez těchto vyhazov dávajících lidí těžko vyrostla. Máte nějakou svou zajímavou příhodu o tom, jak jste rozvíjeli svůj talent i přesto, že Vám okolí dávalo jasně najevo, že to co děláte ale opravdu nedává smysl? Příhodu, která dodává odvahu lidem, kteří jsou na začátku a potřebují slyšet inspirativní příběh Nejzajímavější příběh odměním.

Vaše komentáře

komentářů